Vodácký kurz z pohledu žáků
Co se nám vybaví při vzpomínce na vodácký kurz?
Někomu kemp Krkavec, instruktoři Anička, Pavel nebo Přemek zvaný Forejt, někomu vykoupání v ledové vodě, málo vody v řece, přetahování kánoí, strach před první „šlajsnou“, Tadeášovy hysterické záchvaty při jízdě, výlet do Třeboně, táborák a Eliščin freestyle, někomu Hejno vran pana učitele Pelána nebo Tondův „dáreček“, ale také netrpělivé čekání na výsledky přijímaček…Těch pět společných dní nám dalo zážitky, které nikdo nikdy nevymaže a budeme na ně vzpomínat i třeba za dvacet let, až se jako dospělí sejdeme na třídním srazu.
A jaké byly pocity těch, kteří se vykoupali?
Matyáš Mezlík: „V úterý to byo dobré a osvěžující, ve čtvrtek jsem se nevykopil.“
Tobias Rohovský: „Bylo to studený.“
Štěpán Vošmera: „V pondělí byla voda velice studená a mokrá.“
Hana Maštalířová: „Vyklopil mě můj spolujezdec, já jsem byla celá mokrá a on suchý.“
Karel Tesař: „Zabijte mě.“
Klára Suchá. „Voda byla studená a šokující.“
