Aktuality - Exkurze do Lidic

Nejprve jsme se na základě sbírky cca 60 fotografií seznámili s obyčejným životem lidí z Lidic, jež se vlastně nešťastnou shodou náhod staly vesnicí, která byla doslova vymazána z povrchu zemského.

K. H. Frank sice zamýšlel postřílet všechny muže nad 15 let, poslat ženy do koncentračního tábora a dát děti na převýchovu nebo usmrtit, vesnici vyhladit. Neměly to však být konkrétně Lidice, mohlo to být jakékoli místo na mapě, kam zabodl prst. Pro výstrahu. Nebýt onoho dopisu… Dopisu, prostřednictvím kterého se ženatý muž chtěl rozejít se svou milenkou. A protože se celou dobu vydával za hrdinu odboje, aby na dívku udělal dojem, napsal:

„Drahá Aničko! Promiň, že Ti píši tak pozdě, a snad mě pochopíš, neboť víš, že mám mnoho starostí. Co jsem chtěl udělat, tak jsem udělal. Onoho osudného dne jsem spal někde na Čabárně. Jsem zdráv, na shledanou tento týden, a pak už se neuvidíme. Milan.“

V jiné době by dopis zůstal bez povšimnutí. Ne však krátce po atentátu na Heydricha, kdy běsnění nacistů neznalo mezí. Našli si Aničku, ta prozradila, že byla jednou v Lidicích vyřizovat pozdrav rodině Stříbrných (jejich syn byl členem Britského královského letectva), a osud Lidic byl zpečetěn.

10. 6. 1942 byli všichni lidičtí muži nad 15 let zastřeleni, ženy poslány do koncentračního tábora, děti usmrceny plynem v polském Chelmnu, pár dětí se dostalo na převýchovu do Německa, vesnice byla srovnána se zemí, rybník zavezen, koryto potoka odkloněno, stromy vytrhány, hřbitov vyrabován, aby nikdo vesnici nepoznal, aby nic nezůstalo jako dřív, aby nezbyly ani vzpomínky…

Navštívili jsme místní muzeum s interaktivními expozicemi, zhlédli dobové dokumenty, vyposlechli si z televizní obrazovky vzpomínky těch několika málo žen, které ještě žijí… Poté následovala procházka pietním územím bývalých Lidic, kolem statku Horákových, kolem původní zdi, kde byli postříleni všichni muži, kolem jejich hromadného hrobu označeného trnovou korunou na paměť mučednické smrti, kolem kostela, školy, k památníku lidických dětí, až do růžového sadu, který symbolicky propojuje staré a nové Lidice. Kvetou tu tmavě rudé růže na památku zastřelených mužů, světlejší jako připomínka lidických žen a pestrobarevné odkazují na lidické děti.

Na světě snad ani nemůže být člověk, kterého by návštěva tohoto místa hluboce nezasáhla.

FOTO: https://skolabudisov.rajce.idnes.cz/Exkurze_Lidice/